Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návod na přežití

26. 6. 2006

JAK NA TO ......

ANEB NÁVOD NA PŘEŽITÍ

  

                  Na úvod bych použila slova pana Baxendala . Je v nich hluboká pravda a plně se s nimi ztotožňuji . V dalším textu je doplním vlastními zkušenostmi získanými za 20 let života se psy různých ras a velikostí .

 

                        Jistě , pes může být „nejlepším přítelem  člověka“ – věrným , poslušným a milým společníkem , vždy horlivým a dychtivým pomocníkem , vděčným do posledního zavrtění ocásku za sebemenší kousek projevené pozornosti nebo pochvaly , stále bdělým a ostražitým , dnem i nocí neochvějně bránícím domov  a majetek . A jako rozjívené štěně s vlajícíma ušima se může stát podnětným a hravým kamarádem malých dětí a postupem času milovaným členem celé rodiny .

 

                        NA  DRUHOU  STRANU ….. každý normální pes se stejně tak může stát hlučným , páchnoucím , slintajícím , zablešeným , línajícím , koberce ožvykujícím , boty okusujícím , nábytek škrábajícím , pošťáky terorizujícím , chlípným , zabláceným , chlemtajícím , kytičky vyhrabávajícím , kočky pronásledujícím , s ostatními psy se rvoucím , nezvladatelným , neposlušným a nenapravitelným otrapou , krátce , PEKELNÝM psem , který je tu proto , aby Váš život proměnil v každodenní útrapy a Váš trávník v jeden velký záchod .

 

( Pozn. autora : Někteří majitelé tvrdí , že nejsou špatní psi , jen špatní majitelé tzv. členové klubu „ mám velkého zuřivého psa , protože jsem velkej tvrdej chlap “ . )

 

  

KONEČNĚ … MÁME ŠTĚNĚ !

                   Jestliže si domů přinesete štěně , raději se ihned smiřte s tím , že loužičky a páchnoucí boboše  se stanou , alespoň pro začátek ,  nedílnou součástí vašeho života .  Pokud si ve velmi pravidelných intervalech vzpomenete pustit štěně ven ( nebo spíš vystrčit je ven ) a tento postup doplníte důslednou výchovou , mělo by se vám brzy podařit proud loužiček a bobečků zredukovat na pouhý pramínek . Do té doby však nedoporučujeme chodit doma bez papučí  a před obutím boty pečlivě prohlédnout .  Mějte na paměti , že je vždy lépe štěně povzbudit a pochválit za hromádku nebo loužičku vykonanou na vhodném místě , než je permanentně trestat za totéž vykonané na místech , z našeho pohledu , naprosto nevhodných .  Povzbuzovat pejska ke kakání na vhodných místech vlastním příkladem nemusí být to pravé ořechové , a může to vyústit ve stížnosti ze strany sousedů .   Každý čerstvý majitel pejska by měl počítat i s tím , že přijde o některé své  známé a „kamarády“ .  Poněvadž jednou z mnoha navýsost protivných záležitostí , které přináší vlastnictví psa , je i způsob jakým psi , obzvláště pak dlouhosrstí , za sebou trousí své  chlupy po domě , po vašem oblečení a ve vašem autě .  A neuděláte s tím vůbec nic ! Přes všechnu snahu vám budou nadále prodávat chlupaté jogurty i salám .  Slabší jedinci se budou od vás odvracet a pokládat za bezdomovce . Přestanou k vám chodit návštěvy úzkostlivě čistotné , kterým vadí , že mají chlupatou kávu a musí sedět v chlupatém křesle . To všechno má ale i kladnou stránku věci . Tím , že si pořídíte psa , zjistíte , kdo je váš skutečný kamarád a kdo si na něj jen hrál . Postupem času se stanete „ psím člověkem “ a budete vyhledávat společnost stejně postižených lidiček . A bude vám mezi nimi fajn a budete litovat , že jste si psa nepořídili dřív . A vůbec vám nebude vadit , že si o vás okolí bude myslet , že nejste „ normální “ . Ale vy budete vědět své !  Počítejte s tím , že jako majitel psa zcela nevyhnutelně strávíte nejméně padesát procent svého času sbíráním chlupů a drhnutím stop po zabahněných tlapkách z koberců , čerstvě naleštěných podlah , pohovek a křesel , o čalounění vašeho auta  a čerstvě vymalovaných zdí nemluvě . Jste – li čerstvým majitelem pejska , nepokoušejte si namluvit , že psovi zabráníte , aby chodil v mokru a blátě . Kdyby v širokém okolí byla jen jedna jediná louže , buďte ubezpečeni , že váš pes ji najde . I když můžu pro útěchu některých potvrdit , že jsou i psi estéti , kteří se kaluži vyhnou a nevyčvachtají se v ní . Pravda , není jich mnoho .

 

                  Na otázku páchnou – li psi , musím s čistým svědomím odpovědět - samozřejmě  , že psi páchnou  . A to těmi nejstrašnějšími a nejohavnějšími způsoby , jaké si dovedete představit . Pokud se ovšem chcete stát majitelem psa , budete se muset smířit s tím , že určitá dávku smradu k tomu prostě patří . Jen ve zcela výjimečných případech se vám povede zabránit psovi , aby se vyválel v různých pikantnostech jako je např. leklá ryba , chcíplý had či hlodavec , rozjetý ježek ( zde je i příměs ještě žijících blech ) – vše v patřičném stavu rozkladu . Ovšem pozor , mnozí nepohrdnou ani koňskou koblihou , psím nebo lidským bobkem , atd. ! Jedinou obranou je , vidět TO dřív než pes a snažit se rychle obrátit jeho pozornost jiným směrem , což je ve většině případů výkon takřka nadlidský . Pakliže  TO neobjevíte dřív než pejsek  , nezbývá vám něž ho vykoupat ( a někdy i několikrát ! ) . Koupání psa bývá obvykle veskrze čvachtavá , vodou nasáklá a mokrá záležitost  , velmi často náročná  na psychiku majitele a jeho rodiny . Proto  doporučuji hermeticky uzavřít koupelnu , obrnit se trpělivostí , mít na sobě minimum oblečení ( ideální je pouze spodní prádlo  ) a všechno si připravit k ruce . Koupelnu je lépe do konce procedury neopouštět . Pes se totiž vymrští z vany v okamžiku , kdy vy pootevřete dveře ve snaze protáhnout se škvírkou jen docela malou , ven pro zapomenutý ručník . Právě ta škvírka je výzvou pro psa , aby zmizel a zmáčel vám celý dům . A věřte , že většina psů toho využije . Konce jsou pro páníčky opravdu  „ děsivé “ , zvláště jde – li o psa větších rozměrů ! Pes je samozřejmě nadšený .  Je to fajn hra , vy ho honíte a ječíte , on vesele prchá a má dojem , že se konečně  něco děje a vy bude na infarkt , protože se oklepe právě v okamžiku , kdy je to nejméně vhodné . A má – li pes možnost využít k této báječné hře třeba i dvorek a zahradu , je přímo nadšen . Ihned se vám vyválí v písku , hlíně nebo alespoň v prachu a můžete začít znovu . Nemá – li možnost úniku ven vezme za vděk i čerstvě povlečenou postelí nebo gaučem v obýváku . Ještě k odstavci o páchnoucím  psu připojím poučení pro majitele fenek . Někteří majitelé fenek se snaží maskovat hárání psích holčiček různými spreji . Musím podotknout , že pes – kluk  není blb a velice rychle zjistí , že když psí slečna voní po citrónku , je to to pravé ořechové . A pak se nestačí páníčci ani divit .

 

                        Odpovědní majitelé psů , ke kterým se nepochybně bude chtít zařadit i vy  , nenechávají své miláčky jen tak trousit hromádky po chodnících , parcích , o dětských hřištích ani nemluvě . Příslušnou věc ihned poté  seberou a odklidí do koše . Ignorovat fakt , že váš pejsek  „hodil bobek“  , je zrovna tak ošklivé , jako se snažit celou věc pouze zamaskovat a nenápadně se odplížit domů .  Při pohledu na skvostně oděnou dámu , stojící uprostřed chodníku  s čímsi chlupatým na konci vodítka , která se tváří že pejsek konající potřebu není její , se mi chce řvát . Někteří pánové nebývají o mnoho pozadu , asi se bojí , že by ztratili image tvrďáka , či co .  Já po svých psech uklízím a první do čeho ráno u vrátek šlápnu je cizí bobek . To fakt naštve !

                         Někteří pejsci jsou prý do jisté míry v jídle vybíraví . Ovšem pozor , ne všichni ! Někteří naši psi nepohrdnou ani rajčetem , olivou nebo kyselou okurkou . A problém jim nečiní ani káva s mlékem nebo kakao  zapomenuté na stole . Doporučuji v žádném případě „ neopouštět svou misku s potravou “  . Jestliže to uděláte počítejte s tím , že je pro pejska přirozené reagovat na vzniklou situaci tím , že vám dojí třeba nedělní oběd . Zákon smečky - vedoucí člen opustil potravu ,  tudíž je považován za nabaštěného a ostatní členové smečky mohou směle vyrazit a dojet to . Musíte – li odejít , dejte talíř tam , kam pes nedosáhne . Počítejte s tím , že všechno je pro psa lepší , než to co dostane do své vlastní misky ! Když to může baštit šéf , tak proč ne on . Pes je žebrák a sběrač odpadků od přírody . 

                        Pes a zahrada ? Pro každého normálního psa je kupříkladu květinový záhonek ideální skrýší pro  sbírku movitého psího majetku  . Pejsek může mít i dojem , že ve vaší mrkvi bydlí hrozivý hlodavec  , kterého je potřeba ve vašem vlastním zájmu vyhnat – co by pro vás neudělal , že !  Měkký trs , právě nádherně kvetoucích kytiček , bývá velmi oblíbeným místem ke slunění či schrupnutí si po obědě  , atd. , atd . Nepřejete – li si tedy , aby váš pes pravidelně usínal ve vašich oblíbených keříčcích , křehkých květinkách a rozhrabával váš anglický trávník , vymezte mu část zahrady a tam ať si dělá co chce . Vy budete mít klid  a pes bude rád , že mu jeho dílo neničíte a neřvete na něj . Druhým řešením je úplné zrušení všeho co provokuje a dráždí estetické cítění vašeho psa  , třeba bazének s lekníny nebo nevhodně osázená skalka !! U nás jsme to zkombinovali a všechny strany jsou spokojené . Já mám trávník a ne tankodrom a psi si můžou vyhrabávat krátery libovolných velikostí , spát si ve vlastních malinách a baštit vlastní rybíz .

 

                        Pokud nechcete pokaždé se psem bojovat o své křeslo či postel  , zůstaňte neoblomní a tvrdí jako skála .  Důsledně trvejte na tom , že právě toto křeslo je jen vaše , už v okamžiku , kdy se tam mrňous poprvé sám vyškrábe .  Vyhnete se tím trapným situacím , kdy si nějaká důležitá , eventuelně ne psí , návštěva sedne do „psova“ křesla . Náš chodský kluk se tenkrát přihnal a svými 27 kg usedl na klín pánovi  , který si nevědomky dovolil usednout do ředitelského křesla . Pán neměl daleko ke kolapsu  – měl totiž panickou hrůzu ze psů , styděl se nám to říct  a snažil se působit dojmem hrdiny .  

                   Pes dokáže v domě napáchat poměrně značné škody , mezi ně patří mj. vytrvalé škrábání na dveře , hrabání nory ve vašem koberci , pohovce a žvýkáním čehokoli v dohledu , co má alespoň minimální parametry žvýkatelnosti . Opravdu , seznam toho , co si pes dokáže zatáhnout do pelíšku a tam labužnicky rozkousat , je opravdu dlouhý .  Pes dokáže sežrat i úřední dokumenty , občanku a bankovky . U nás jsme tenkrát v případě kokřice přišli o tisícovku , nikdy už se nenašla .  Naše japonka Darinka zase dává přednost 50 – ti eurovkám  .  Naštěstí byla Darinčina  záliba ve zcizování  cizí měny včas odhalena .  Mějte na paměti , kdo si hraje nezlobí . Ale že  je vždy lepší překontrolovat situaci , pakliže si pejsek hraje dlouho a hlavně tiše !! Čím víc má pejsek vlastních hraček a čím víc se mu věnujete , tím menší je riziko případných ztrát . Žere vám boty a smetáček ? Dejte mu vlastní , nám se to osvědčilo . Vše co nechcete , aby bylo sežráno a zdemolováno , ukliďte do patřičných výšek . Dětem také nenecháte na „ hraní “ sebrané spisy Aloise Jiráska , kabel k televizi nebo mobil . Pes netuší , že to není určeno pro ukrácení jeho dlouhé chvíle . Dojde – li k demolici čehokoli , je to chyba naše . Nemělo to tam být a tak drze a vyzývavě provokovat  , chudáka psa . Je zbytečné následně z toho vyvozovat jakékoli sankce . Radím : ZHLUBOKA  se nadechnout , počítat do deseti ( někdy i více ) , vynadat sám sobě a pozůstatky uklidit . Však si to brzy zapamatujete ! Například je neuvěřitelné kolik toho je ze čtyř roliček toaletního papíru , rozcupovaného na milimetrové kousíčky . Nezkoušejte to ,  já vám to povím . Je toho tak po kotníky  po celé průměrně velké předsíni .

                         Generace za generací iluzí zbavených majitelů psů zjišťuje , že přehnaně přísné vedení , přehnaně pevná ruka , autoritativní hlas , trpělivost a důslednost nevyhnutelně vedou k tomu , že váš pes si všímá vašich povelů asi tolik , jako si průměrný krvelačný diktátor všímá rezolucí  OSN . Upřímně řečeno , pes udělá , co po něm chcete , pokud mu nabídnete úplatek . Funguje to celkem spolehlivě . Ovšem měla jsem i takové „charakterní , hluboce přemýšlivé a samostatné “ psy , kteří  úplatek odmítali . Při jejich výchově a výcviku musel být v maximální míře využíváno medového hláseku , lichotivého podlézání a neustálého přesvědčování , že právě oni jsou ti nejlepší , nejkrásnější a jak moje děti říkaly nejnašejší .  Z toho plyne , že každý pejsek je jiný . Proto zahoďte odborné knihy o výchově a jděte na to srdcem . Všechno je úplně jinak než se tam píše , jak sami záhy zjistíte .

                         Ačkoliv psi dělají jen to co jim velí matka příroda , chovají se někdy opravdu nemožně a trapně . Spousta lidí si přeje , aby byl jejich pes plyšovou hračkou do postele a zároveň strašným hlídacím lidožroutem , který čtyřiadvacet hodin denně , zuřivě a odhodlaně brání celý dům a majetek . Jakmile však skutečně nadejde ten okamžik , kdy je třeba nahnat hrůzu nevítaným návštěvníkům , váš pes obvykle projeví asi tolik odhodlanosti a zuřivosti jako vlažný čaj .  Naši psi při příchodu kohokoli na jim svěřené území nebo míjí – li někdo naprosto divný a podezřelý toto území  ( což jsou zpravidla všichni a všechno ) spustí takový rachot , že si nikdo nemůže být jistý životem a dozajista přehodnotí úmysl vstoupit či nevstoupit . Toto platí dvojnásob , je – li psů víc jako u nás . Ovšem nejsem si jistá , jestli by jim toto odhodlání vydrželo , pakliže by dotyčný sebral odvahu a skutečně vstoupil . Zatím se tak nestalo , tudíž tato zastrašovací metoda mých psů sklízí úspěchy .

 

Olga Fidlerová , ch.st. Lukato Gold

 

 
 

 

Portrét


Jazyky

ČeštinaEnglish